O kávě

 

 

Druhy zelené kávy

Kávovník je malý, stále zelený strom, pěstovaný ve vlhkém tropickém pásmu.
Ze 60 druhů kávy, které jsou nám známy, se jen tři druhy pěstují extenzivně: káva arabika, káva robusta a káva liberica. Káva liberica se pěstuje pouze v západní Africe a Malajsii. Poptávka po této kávě je, pro její velmi specifickou chuť, velmi malá. Nejvýznamnější v produkci jsou kávy arabika a robusta. Největšími rozdíly mezi kávovníkem arabika a robusta jsou především v rozmanitosti chutí a obsahu kofeinu. Káva arabika je aromatičtější a obsahuje méně kofeinu než robusta.

Arabica
Plantážní (jednodruhová) káva Arabica představuje cca 70% celosvětové kávové produkce. Jedná se o  keř, dosahující výšky 3 metrů, který kvete a zraje současně. Arabica se pěstuje se ve vyšších nadmořských výškách než robusta (cca 1000 až 1800 m). Přináší plody - kávové třešně po třech až čtyřech letech od vysazení a nese je cca 25 let. Sklízí se většinou ručně 2x – 3x ročně. Obsahuje cca 0,7-1,4% kofeinu.
Robusta
Keř či strom vysoký až 15 metrů, který se pěstuje v nadmořských výškách 500 - 800 m. n. m. a pokrývá 25% světové produkce kávy. Semena jsou menší než u kávovníku arabika a přináší plody již po dvou letech, je odolnější a méně náročný na kvalitu půdy.  Obsahuje cca 2,2-2,4% kofeinu, to je třikrát více kofeinu než semena kávovníku arabika. V chuti a vůni je méně aromatická, hutnější a zemitější, používá se často do kávových směsí. 

 

Produkční oblasti

Produkční oblasti se rozprostírají mezi severním a jižním obratníkem, v oblastech kolem rovníku, od střední a jižní Ameriky po Afriku, Indii až k Indonésii a Oceánii. Významnou produkční oblastí se poslední dobou stává Asie.

 

Plantážní káva pochází vždy z konkrétní země, z konkrétní plantáže, její původ je vždy uveden. Sází na chuť a znalost zákazníka, který sám posoudí její kvalitu a vybere si tu, kterou jeho chuťové buňky nejlépe vyhodnotí. Chuť kávy je v každé zemi rozdílná. Od slabé kávy po silnou, od drsné až po jemnou, sladkou, kyselou či hořkou. Rozdíly v chutích a vůních jsou způsobeny zejména klimatickými a geografickými podmínkami, ve kterých kávovníky rostou.

 

Pražení kávy

Pražení kávy je proces, při kterém se surová kávová zrna praží při teplotě cca 200 °C po dobu několika minut. Pražení kávy je klíčové pro výslednou chuť kávy, je to skutečné umění, které vyžaduje zkušenosti, znalosti a cit pro správný okamžik. Délka pražení záleží na tom, kdo kávu praží – od prvního praskání, kdy začíná docházet k fyzikálním a chemickým změnám zrna, lze pražení kdykoli ukončit – káva může mít po upražení velmi světlou, skořicovou barvu nebo může být výsledná barva velmi tmavá, s olejem, který vystupuje na povrch zrna. My volíme střední pražení – káva má středně hnědou barvu, na zrnku je patrná světlejší rýha – střední pražení potlačuje kyselost a chuť ovoce, typickou pro světlé pražení. Středně pražená káva má typickou „kávovou“ chuť a vůni při zachování svěžesti a lehkosti, bývá s nádechem čokolády, oříšků a karamelu.     

Příprava kávy

Bude doplněno

 

Mletí a uchovávání kávy

Mletí kávy

Pro přípravu lahodného šálku kávy je ideální namlít kávu těsně před její přípravou, namletá káva ztrácí skladováním vůni a chuť. Do mlýnku nasypte jen tolik kávy, kolik v dané chvíli spotřebujete, předejdete tak ztrátě čerstvosti a zvětrávání kávy. Každý způsob přípravy kávy vyžaduje jinak umleté zrno, orientačně lze uplatnit toto pravidlo:

·        Jemné mletí – pro přípravu kávy zalévané, na "turka", velmi jemné mletí na přípravu kávy v džezvě.

Střední mletí – pro přípravu espressa
Hrubé mletí – na překapávanou kávu a přípravu v perkolátoru – mocca konvičce.

 

Uchovávání kávy

Kávu skladujte na tmavém, chladném místě, odděleně od aromatických potravin, v ideálním případě v zrnu, nemletou. Pro uchování kvality jsou ideální nádoby z porcelánu, kameniny, tmavého skla či ušlechtilé oceli s dobře těsnícím víkem.